Pokud jste rodiči a Vaše ratolesti jsou již „náctileté“, jistě chápete, jak rychle čas letí. Ještě nedávno jste kupovali plenky. Najednou Vaše děti nosí ze školy vysvědčení nebo dokonce brzy vyletí z hnízda. Náš sbor existuje již čtvrt století a tak jsme prožili něco podobného. Však si přečtěte, jak to všechno bylo.
V tomto období si připomínáme 25. výročí vzniku našeho sboru. V roce 1991 jsme byli jedním ze zakládajících sborů Křesťanských společenství. Do roku 2002 jsme působili jako občanské sdružení a díky změně zákona jsme byli v roce 2002 registrovaní jako církev, a v našem městě byl zřízen Sbor Křesťanské společenství Prostějov. Úzká spolupráce s Kresťanskými spoločenstvami na Slovensku a sborem HIT Gyülekezete v Maďarsku nás v polovině roku 2012 dovedla k registraci nové církve – Církve víry. Za 25 let své existence náš sbor prošel různými etapami….
1988 – 1989
Počátky našeho sboru spadají ještě do dob komunismu – roku 1988, kdy se na Prostějovsku k Ježíši obrátilo několik lidí, kteří v tehdejší těžké době začali kázat evangelium. Mezi prvními, kteří slyšeli evangelium, byl náš současný pastorský manželský pár Radomír a Marie Hasovi. Poprvé slyší evangelium od svého známého, který je od té doby často navštěvuje a vypráví jim o Bohu. Radek vydává svůj život Bohu před Velikonocemi v roce 1989, Majka pak o něco později.
Hasovi otevřeli svůj byt pro službu Pánu. Začínají se u nich pravidelně scházet lidé, kteří také hledají Boha. Do roka skupinka narostla asi na 10 osob a prostory pavlačového tmavého bytu už nestačí. Tak se pravidelné skupinky a modlitby přesunují do sklepních prostor Farního sboru Českobratrské církve evangelické na náměstí U kalicha v Prostějově, kde jim zázemí poskytnul tehdejší farář, který s „mladými nadšenci“ sympatizoval. Změna politického režimu v Československu umožnila vyjít s evangeliem do ulic města, přicházejí noví a noví lidé. Byt Hasových v centru města se využívá ke křtům a setkávání služebníků.
1990 – 1991
V těchto letech se v naší církvi pravidelně schází na 30 lidí. Sklepní prostory U Kalicha přestávají vyhovovat, a tak odcházíme do bývalého Agitačního střediska KSČ na sídlišti Šárka. Tehdejší hlad po křesťanství a duchovnu mezi lidmi nás vede k aktivní evangelizaci. Otevírá se prostor v bývalém kině OKO k promítání filmu Ježíš a evangelizacím na středních školách. Mnozí z „náctiletých“, kteří se v té době obrátili k Bohu, se stali zavázanými služebníky pro práci na Božím díle v Prostějově. V současné době už mají své vlastní děti a předávají jim víru v Boha.
1992 – 1995
V roce 1992 se opět stěhujeme do nových prostor a tentokrát do Kulturního a společenského centra na Komenské ulici. Vzniká několik domácích skupin, kde se v týdnu schází lidé a společně se modlí za různé potřeby.
V tomto období se dvakrát účastníme konference v Karlsruhe, kde přijímáme skrze osobní službu Dereka Prince, Lestera Sumralla a dalších mnoho dobrého.
Do prostějovského sboru jezdí sloužit a kázat evangelizační skupiny z Prahy, ze Švédska či USA. Jako kazatelé k nám přijížděli John Joppe a John McFarlane z Německa, Graham Truscott z Nového Zélandu, Roger Harsh, Larry Keaton, kteří se přistěhovali do ČR z USA, a mnozí další. Mládež společně s evangelizačními skupinami vyjíždí evangelizovat do okolních měst a vesnic – Vyškova, Boskovic, Kroměříže, Kostelce na Hané a dalších. V kinosálech měst a vesnic promítáme evangelizační filmy, podporujeme i děti z dětského domova. Téměř každý týden kážeme evangelium na prostějovském náměstí. Při jednom kázání Johna McFarlana v roce 1995 se poprvé na shromáždění v Prostějově vylévá nová vlna Ducha svatého. Lidé jsou při kázáních nadpřirozeně naplňováni radostí a osvobozováni.
Pokud spočítáte, ve kterém roce se nacházíme, tak jsme právě začali povinnou školní docházku. Už máme slabikář a do školy máme svobodný přístup. Na vyučování s námi chodí čím dál tím více žáků a všeobecné nadšení přivádí další a další děti pod jednu střechu. Učíme se a nové poznatky nám přinášejí radost. Pojďme se společně podívat, co se dělo dál…
