Přečtěte si zajímavý rozhovor, který nám poskytla Dr. Anne Moore při své návštěvě v Církvi víry Prostějov. Informaci o návštěvě naleznete zde.
ROZHOVOR
-
Jakou jste k nám měli cestu?
A.M.
Z domu jsme vycházeli v neděli o půl páté odpoledne a do Vídně jsme přiletěli dnes v úterý po obědě no a o půl šesté večer jsme byli v Prostějově. Cestování se nám protáhlo kvůli olympiádě v Londýně, lety měly zpoždění.
-
Na to, že jste cestovala tak dlouho, vypadáte velice dobře.
A.M.
Děkuji. Ráda cvičím, nejraději běhám. Každý den s Billem cvičíme tak hodinu a půl. Máme v domě tělocvičnu, ze které máme krásný výhled do zimní zahrady. Oba máme rádi sport.
-
Jak si při svém pracovním vytížení najdete na cvičení čas?
A.M.
Náš pracovní den začíná v 6:00, pracujeme do 10:00. Do 12:00 máme přestávku a v této době se věnujeme sportu. Mimo to cvičím také zumbu. Přímo k nám do shromáždění po středeční bohoslužbě přichází trenér zumby a ženy se věnují cvičení.
-
A po přestávce pracujete jak dlouho?
A.M.
Dokud není práce hotová (úsměv).
-
Jak velké máte shromáždění?
A.M.
Máme asi třítisícové shromáždění. Je jedno hlavní, kam chodí asi tisíc lidí. Pak je několik menších. Bohoslužba u nás probíhá tak, že každé shromáždění má svoji chválu, potom se z hlavního shromáždění promítá kázání v přímém přenosu do menších sborů. Vše je vidět na velkých obrazovkách v HD kvalitě.
Mimo to při naší církvi funguje také škola. Dětem se věnujeme od tří let. Já sama na škole učím angličtinu. Moje matka zde učí hudební výchovu.
-
To mě zaujalo při vašem kázání, zmiňovala jste se o svojí matce, že se za vás modlila, když jste jako teenager hledala svoji cestu. Kolikátá generace, která věří Bohu, jste? U nás jsme většinou první generace.
A.M.
Vím, že moje babička se modlila a myslím, že už i prababička. A pak už nevím.
-
Co vaše děti?
A.M.
S Billem jsme manželé přes 27 let. Máme spolu tři syny. Nejstaršímu je 27 let a je vedoucí chval v našem hlavním shromáždění. Prostřední má 22 let a vystudoval finanční školu, teď nám pomáhá s financemi v naší církvi a mimo to dělá i nějaké grafické práce pro sbor. Náš nejmladší, dvacetiletý syn má nahrávací studio a věnuje se hudbě. Všichni moji synové mi dělají radost.
-
Jste už babička?
A.M.
Zatím ne, ženatý je pouze můj nejstarší syn, ale děti ještě nemají.
-
Jaké máte první dojmy z České republiky?
A.M.
Líbí se mi tady. Líbí se mi, jaké jsou zde silné ženy v ohni.
-
Jak funguje služba ženám u vás?
A.M.
Samostatná kázání pro ženy nemáme. Ale existuje u nás silná služba pro ženy. Máme velkou skupinu žen, které pomáhají učit, věnují se pastorační činnosti i terapii. Máme šest hlavních pomocníků. Mezi nimi je pět žen a také jeden muž.
-
Jak velké je město ve kterém působíte?
A.M.
Naše město patří v Texasu k těm menším. Má kolem 150 tisíc obyvatel.
-
Církev, ve které s manželem působíte, jste založili nebo již existovala dříve?
A.M.
Církev jsme před patnácti lety zakládali spolu s dalšími třiceti lidmi. Většina členů naší církve je hispánské národnosti. Když jsme sem přijeli, tak jsme si zdejší obyvatele i toto místo velice zamilovali.
V našem městě nás každý zná. Dokonce velitel místní policie chodí k nám do sboru, a když je to nutné, tak se s Billem modlí za konkrétní situace. Modlíme se i za radní našeho města. Bill se přátelí i s některými kongresmany, často se s nimi setkává a oni ho také žádají o modlitby.
-
Děkuji za rozhovor a za vaši trpělivost.
Ptala se Lenka Šínová