Petr Šakarov v Církvi víry Prostějov

V neděli 26. května 2013 k nám zavítala vzácná návštěva. Přijel k nám pastor Církve víry z Hradce Králové Petr Šakarov s celou svojí rodinou.

Sál prostějovského sboru byl téměř plný a bylo vidět, že se lidé na Petrovo kázání těší. Vždyť  on byl také jedním z nás, když působil několik let v HC Prostějov jako profesionální hokejista.

Petr se s námi podělil o svědectví, jak uvěřil v Boha. Uvěřil asi v patnácti letech, kdy zjistil, že existuje duchovní svět. Je důležité rozlišit, že existuje dobrý a zlý duchovní svět. Petr si vybral ten dobrý a vydal svůj život Bohu. Ježíš změnil jeho srdce. Podle jeho slov pak začal uvažovat jiným způsobem. Bůh zasáhl do jeho života různými způsoby, když třeba uzdravil jeho nemocné srdce, nebo když uzdravil jeho syna, který se narodil bez části mozku. I přes tvrzení lékařů, že syn nebude žít plnohodnotným životem, je jeho syn nyní vpořádku, chodí do školy a „zlobí“ jako každé jiné dítě.

Petr nás také povzbuzoval v tom, že náš Bůh je radostným Bohem – je to v kapitole Židům 1,8-9. Máme mít jistotu v tom, že v Bohu je naše budoucnost. Ať jsme lidmi vizí, naděje, dobrého očekávání – co se týká zdraví, zaměstnání, manželství nebo mezilidských vztahů. Církev je místo pokoje a uzdravení.

Petrovo kázání se neslo v radostném duchu a již teď se těšíme na jeho další návštěvu.

Zde jsou některé verše, které Petr ve svém kázání použil:

Jan 3,16 „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.“

Jan 10,7-18 „Ježíš k nim tedy znovu promluvil: „Amen, amen, říkám vám: Já jsem dveře ovcí. Všichni, kolik jich přišlo přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neposlechly. Já jsem dveře. Kdokoli vejde skrze mne, bude spasen a bude vcházet i vycházet a nalezne pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil; já jsem přišel, aby měly život – život v plnosti. Já jsem dobrý pastýř. Dobrý pastýř za ovce pokládá svůj život. Nádeník ale není pastýř a ovce mu nepatří; když vidí přicházet vlka, opouští ovce a utíká. Když se pak vlk vrhá na ovce a rozhání je, nádeník utíká, protože je nádeník a na ovcích mu nezáleží. Já jsem dobrý pastýř. Znám své ovce a mé ovce znají mě, jako mě zná Otec a já znám Otce; a pokládám svůj život za ovce. Mám však i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas, a tehdy bude jedno stádo a jeden pastýř. Otec mě miluje, protože pokládám svůj život, abych ho zase přijal. Nikdo mi ho nebere, sám ho pokládám. Mám moc ho položit a mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem přijal od svého Otce.“

Fp 4,4 „Radujte se v Pánu vždycky; znovu říkám: Radujte se!“

Žd 1,8-9 „ ale o Synu říká: „Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné věky, žezlo spravedlnosti je žezlo vlády tvé. Miluješ spravedlnost a zlo nenávidíš; to proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem radosti nad společníky tvé.“

 Zde si můžete přečíst článek z Prostějovského večerníku ze den 28. 5. 2013: Tah na „Boží branku“ Petra Šakarova

LŠ