Bůh

Věříme v dokonalou bytost, která přebývá nad viditelnou i neviditelnou sférou existence. Jeho prostřednictvím začalo existovat bytí ve viditelném i neviditelném světě. Inteligencí, která převyšuje inteligenci stvoření dal do pohybu vesmír, přírodní a duchovní zákony. Přesahuje lidský rozum a chápání, ale lze Jej poznat skrze zjevení, které On dává. Systematicky dal a dává poznat svou vůli, charakter, plány a moc. Během historie vstupoval s jednotlivci i národy do smluv. Příkladem je Noeho smlouva, Abrahamova smlouva, Mojžíšova smlouva - v nichž se hlavně jednalo s jedním národem, poslední smlouva uzavřená Jeho Synem je smlouvou vztahující se na všechny národy. Jedná se o věčnou a neměnnou smlouvu milosti. Podmínky a obsah této smlouvy jsou zaznamenány ve starozákonních proroctvích a spisech Nového zákona. Jeho věčné bytí je ve třech osobách - Otec, Syn a Duch Svatý. Jeho podstata je láska, všemohoucnost, moudrost, svatost a spravedlivost.

Písmo Svaté

Věříme Bibli (skládající se ze Starého a Nového zákona) jako Božímu slovu. Je inspirovaná Duchem Svatým a neobsahuje omyly a protiřečení si. Bible obsahuje aktuální poselství pro současného člověka. Skládá se ze 66 knih, které popisují různá historická období a Boží jednání v nich. Písmo Svaté je nejvyšší a závaznou autoritou pro každého křesťana. Slovo oživené Duchem Svatým je pramenem, zdrojem a chlebem pro každodenní život věřícího.

Andělé

Věříme v existenci andělských bytostí, které se dělí na dvě hlaví skupiny - anděly světla, kteří slouží Bohu a Jeho záměrům; a anděly temnoty - sloužící satanovi, kteří se vzbouřili a tím vystoupili z Božího předurčení. Satanovi podřízení padlí andělé vykonávají hlavní ničitelskou práci na zemi. Jejich úlohou je přinášet utrpení, nemoci a tragedie lidstvu. Jejich charakter je zlý, nemilosrdný a nesmiřitelný. Další cíl, který mají, je oslepování a manipulování lidí různými způsoby tak, aby se neobrátili k Bohu. Bůh tyto temné síly zla kvůli jejich skutkům v závěru dějin na věčnost uvězní v ohnivém jezeře. Boží andělé, naproti tomu, ještě více upevní své postavení a naplno uskuteční Boží úmysly.

Člověk a Mesiáš

Člověk byl stvořen k obrazu Božímu ne jen vnější podobou, ale i vnitřní "strukturou" (duch, duše a tělo). Ve svém postavení byl o něco níže než andělé. Dostal autoritu a moc na zemi, spravovat a starat se o ni. Byl korunou stvoření a od zvířat se lišil jednak schopností mluvit a také možností vlastního rozhodování - svobodnou vůlí. V tomto postavení nezůstal dlouho, svodem výše uvedených satanských sil se do stal pod jejich vliv a sílu hříchu a smrti. To zapříčinilo jeho vyhnání z místa zvaného Eden (ráj). Člověk se octnul v nezáviděníhodné situaci bez autority a moci, která by ho ochránila od duchovního světa, jehož cílem bylo zkazit veškeré Boží stvoření, tedy i člověka. Tento stav člověka se projevil již u druhého pokolení, kde Kain zákeřně zabil svého bratra. Od té doby drží metafyzická síla hříchu lidi v otroctví. Bůh se však ve svém milosrdenství slitoval nad lidmi a poslal na zem svého Syna, který zemřel potupnou smrtí na kříži jako zástupná oběť za každého člověka. Tím se právoplatně naplnila Boží spravedlnost odsouzení lidstva na smrt kvůli hříchům, ale na místo odsouzených lidí šel dobrovolně a zástupně na smrt Boží Syn. Touto smrtí bylo splněno právo vykoupení. Na této oběti je nadále důležité, že Ježíš vstal třetího dne z mrtvých, čímž zlomil vládu smrti. Skrze tuto oběť se každý člověk může obrátit ke Kristu, poprosit Ho za odpuštění a vírou v Boží milost přijmout dar věčného života. Tato skutečnost se v řečtině nazývá evangelion (evangelium), což se překládá jako radostná či dobrá zpráva.

Ježíš - osvoboditel a uzdravitel

Věříme, že Ježíš je stejný včera dnes i na věky. To, co činil před dvěma tisíci let, činí i dnes. Jeho službou, kromě kázání evangelia, bylo uzdravovat a osvobozovat z vlivu démonů. Ježíš zanechal svým následovníkům příkaz, aby to dělali i oni. Věřící v Něho mají tedy právo a moc vyhánět démony a klást ruce na nemocné, aby byli uzdraveni. To se má dít v Jeho jménu a na Boží slávu. V dnešním světě je vidět jen málo takových křesťanů, kteří slouží Bohu tímto způsobem.

Víra a křest

Věříme zaslíbení z Markova evangelia, že ten kdo uvěří a přijme křest bude spasen (zachráněn). Víra je souhlasný postoj s tím, co říká Bůh a je oživená našimi skutky. Prvním krokem víry je pokání z hříchů, zanechání hříšného (démonického) způsobu života a obnova mysli Božím Slovem. Tyto vnitřní změny se nazývají znovuzrození. Vnějším vyjádřením obrácení se člověka k Bohu je křest ve vodě. I ke smytí dědičného hříchu dochází jedině vědomým a samostatným rozhodnutím potvrdit víru v Boha skrze křest. Věříme takovému vodnímu křtu, kterým se člověk na základě svého vlastního vyznání nechá celý ponořit do vody. Tím se ztotožňuje se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista.

Duch Svatý

Věříme, že Bůh Otec seslal na zem svého Ducha na základě Synovy prosby. Tím se učedníci stali přímo účastni nadpřirozené síly a moci. Vylití Ducha Svatého se projevovalo hlavně mluvením novými jazyky, prorokováním, Božím ohněm, "opilostí" v Duchu a jasným a mocným kázáním. Věříme tomu, že Bůh i dnes křtí Duchem a ohněm s obdobnými znameními moci. Tyto projevy nebyly jen jednorázovou zkušeností, ale pravidelnou součástí života ranné církve. Další úlohou Ducha Svatého je vedení křesťanů, jejich vyučování, napomínání, potěšování, uvádění do všech pravd zaznamenaných v Bibli apod. Duch Svatý je osobou disponující silou a mocí k budování církve (řecky ekklésie - shromáždění). Projevy moci Ducha Svatého jsou znamením blízkosti Božího království.

Apokalypsa

Věříme proroctvím Bible, která se týkají konce tohoto světa. Průběh nadcházejících událostí bude dramatický, jak to popisuje Zjevení apoštola Jana. Věříme v tzv. vytrhnutí církve, ke kterému dojde v okamžiku zatroubení archanděla. Půjde o druhý příchod Pána Ježíše Krista, kdy si k sobě vezme všechny, kteří Mu s vírou a horlivostí sloužili. Po této události se bude stupňovat působení antikrista a bude nastolena jeho velká říše v čele s charismatickým vůdcem. Po období tří a půl roku, během kterého Židé poznají v Ježíši Kristu svého Mesiáše, začne jejich velké pronásledování (větší než v minulosti). Během druhé poloviny doby soužení budou na zem vylity takové pohromy (Boží soud), které byli po dobu celé historie zadržovány. Na konci tohoto období dojde ke skutečnému boji dobra a zla, kdy Syn Boží ve slávě svého Otce a s velkým zástupem triumfálně zvítězí a satan bude na tisíc let uvězněn. Během tohoto milénia bude nastolena spravedlnost a Ježíš ve viditelné podobě povede události na této planetě. Po skončení milénia dojde k poslednímu satanskému odporu vůči Bohu, a satan bude definitivně uvržen do ohnivého jezera. Dále bude následovat velký soud všech lidí a jejich odměnění či potrestání. Koncem těchto událostí bude nové nebe a nová země, kde bude přebývat Bůh a jeho spravedlnost.