V sobotu 23. června 2012 naši církev v Prostějově navštívil pastor Miklós Virga s manželkou. Mají asi 400 členný sbor v Maďarsku ve městě Nyiregyhaza blízko hranic s Ukrajinou. Miklós Virga je pod autoritou Sándora Németha.
Stěžejním poselstvím jeho kázání byl příběh o Jaebesovi z knihy 1 Pa 4,9-10. I po znovuzrození se může stát, že člověk nežije dobrým životem. Ježíš nás spasil a chce, abychom měli dobrý život. Pro Boha jsme zvláštní a jedineční. Zvláštní osobou byl i Jeabes. Jedná se nejen o to, aby naše jména byla vyjmenovaná v knize života, ale jde o to, abychom dokázali měnit zlé skutečnosti.
Pro Jábese bylo charakteristické, že byl úctyhodnější než jeho bratři. Byl výjimečnější než oni – byl vážený a slavný, měl větší vliv, úspěch. Za co se modlil, tak se i stalo. Byl váženým a úspěšným člověkem. Vše ukazovalo na to, že má autoritu, ale nebylo to tak vždy.
Jméno Jeabes znamená bolestivý. To ukazuje, že se narodil s nějakým nedostatkem. Jeho narození nevyvolalo u matky radost, proto mu dala toto jméno. Musíme být takovými lidmi jako Jeabes, který se neztotožnil se svým osudem, ale mířil nahoru. My také máme šířit takovou sílu, kterou do nás vložil Kristus. I někteří křesťané chodí s bolestným srdcem. Jeabes také ze začátku nosil bolest, ale nepřijal úděl životní bolesti, tuto situaci prolomil. Chtěl po Bohu požehnání, tím se proměňují těžké osudy a bolesti. Nechtěl jenom tak přežít život, ale chtěl se odtrhnout od bolestného života. Musíme skoncovat s bolestmi minulosti, jinak nebudeme žít vítězný život. Uzavřeme bolestnou minulost.
Nesmíme přemýšlet nad bolestnou minulostí, tím se otevírají staré rány a člověk nikdy nemůže být vyléčený.
Ukonči bolesti jako Jeabes. Namísto smutku si oblékněme oděv chvály a pomažme se olejem pomazání. Bolesti minulosti jdou uzavřít tak, že se člověk navrátí do normálního života. Musíme se rozhodnout ukončit bolesti z minulosti a očekávejme nové věci, nové příležitosti. Bůh má víc nápadů než člověk, Bůh využije i bolesti z minulosti, aby člověka pozvedl. Buďme připraveni na pozvednutí, které má pro nás Bůh nachystáno. Jeabes měl velké ambice a očekával Boží pozvednutí. Důležité jsou také motivace v našem životě. Jeabes věřil tomu, že Ho požehná a pozvedne Bůh. Věřil Bohu, že ho vyzvedne. Musíme očekávat velké věci v našem životě.
Bůh nám zaslibuje hojnost takovou, která protéká skrze nás, hojnost větší než jakou si dovedeme představit.
Jeabes si byl vědom svých zábran, ale věděl, že když ho požehná Bůh, bude mít o mnoho větší vliv na svoje okolí, víc svobody, svatosti, pomazání, více služby a zasáhne svým životem více lidí. Musíme mít touhu po tom, aby se rozšířily hranice Božího království. Touhu po větší svobodě, svatosti, čistotě a radosti.
Zkušenost je taková, že když chceme posunout naše hranice, setkáváme se s překážkami, ďábel nás nenechá projít snadně. Pro rozšíření hranic potřebujeme Boží pomoc. Vždy je zde někdo, kdo chce věci rozbít. Je důležité začínat s Boží pomocí. Posuňme svoje hranice. Když přijdou problémy, nesmíme se zastavit, ale musíme běžet dál. Bůh nám dal Svého Syna, a s Ním nám dal vše. Bůh chce pohnout s ochrnutými věcmi v našich životech. Se zlomeným životem a silou můžeme zasahovat nové oblasti.
O co větší sílu, moc a zodpovědnost nám dal Bůh, o to více máme také nepřátel. Jeabes počítal s větší silou od Boha ve svém životě, než byla síla, která se stavěla proti němu. Bůh je velkorysý, bohatý, není lakomý. Bůh dává věci v hojnosti. Nebe má větší sílu než tento svět. Jeabes byl člověkem, který se stále modlil. Jeabes povolal Boha na pomoc. A když Bůh je s námi, kdo proti nám. Čím větší hranice a statky máme, tím potřebujeme větší ochranu od Boha.
Další důležitý odkaz od Miklóse Virgu byl příběh Celofchadových dcer z knihy Nu 27,1-11. Svým přístupem změnily zákon. Dcery získaly dědictví po svém otci, i když do té doby dědictví mohli získat pouze synové.
Jméno Celofchad má dva významy:
- Ve stínu strachu – měl strach z toho, že neměl syna, protože jak zemře, bude jeho jméno vymazané ze seznamu dědictví. Lidé, kteří nevědí, že mají dědictví, žijí ve stínu strachu. Ze strachu vytrhuje Bůh.
- První zlomení nebo zlomenina, Celofchad žil neustále v postoji zlomení.
Někteří křesťané stále žijí ve zlomeném postoji. To přináší ztrátu motivace, smutek a deprese. Křesťanský život má být vzrušující. Musíme se naučit zpracovávat zlomení v našich životech. Když se to člověku podaří poprvé, příště už bude vědět, jak dál mnohem rychleji a lehčeji.
Ve 2 S 9,3-10 je popsán příběh Mefibošeta, vnuka krále Saula. Byl chromý a žil v exilu, ale David si na něho vzpomněl a vrátil mu majetek po Saulovi. Stejně tak Bůh napravuje zlomené, zničené věci v našem životě.
V Nu 32 je zmíněn příběh dvou Izraelských kmenů (Ruben a Gád), kteří žádali Mojžíše o jiné území, než jim bylo zaslíbeno – Golanské výšiny, protože měli množství stád. Mojžíš se modlil k Bohu a tyto kmeny dostaly vytoužená území. Tímto přepsali zákon. Podmínkou bylo, že museli bojovat za své bratry. Všechny izraelské kmeny potom dostaly větší podíl území. Z toho vyplývá, že když bojujeme za své bratry, tak i my dostáváme větší podíl. Boží pomocí se dá situace změnit. Bůh může posunout hranice, musíme Bohu věřit.
Na závěr nás pastor Miklós Virga vyzval, abychom uzavřeli všechny bolesti minulosti a prosili Boha o požehnání, větší pomazání a ochranu. Bůh dává svobodu. Volej na pomoc Boha Izraele. Bůh na Tebe nezapomněl i přes všechna zlomení, která jsi kdy prožil, a volá Tě k prostřenému stolu do královského paláce.
Další verše, které souvisely s tématem kázání, jsou v Gn 10 kap a 2Kr 6,1.
Shromáždění bylo pomazané a pastor Miklós Virga přinesl aktuální poselství do našeho sboru. Velký dík patří také překladateli pastoru Jozefovi Lörinczovi ze sboru v Galantě.
25. 6. 2012 Lenka Šínová
